Městský architekt: poradce, ne úředník

Obec je největším investorem a správcem veřejného prostoru ve svém území, ale většinou nemá odborníka na své straně. Jak funkci městského architekta řeší Nizozemsko, Rakousko, Německo nebo Kodaně, co do ní patří a jak ji mohou využít i menší obce.

Obec jako investor potřebuje odborníka na své straně

Obec je největším investorem i správcem veřejného prostoru ve svém území. Rozhoduje o náměstích, ulicích, parcích a veřejných budovách, vybírá projektanty a schvaluje záměry soukromých investorů. Na většinu těchto rozhodnutí ale nemá vlastního odborníka. Úředníci řeší povinnou agendu, zastupitelé nejsou architekti a projektant hájí především svůj návrh.

Proto evropská města pracují s funkcí, které se u nás říká městský architekt. Zákon ji v Česku nezná. Útvary hlavního architekta vznikly začátkem 60. let (Praha 1961, Ostrava 1963, Brno 1965), po roce 1989 je ale řada měst zrušila. Dnes mají velká města vlastní instituce, například Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy nebo Kancelář architekta města Brna. Většina menších obcí odborníka na své straně nemá.

Jak to dělají jinde

V Evropě se opakují tři modely, které se často kombinují:

Nezávislý poradce. V Nizozemsku jmenuje rada obce městského architekta (stadsbouwmeester) jako stálého poradce pro prostorovou kvalitu na určité období. Může být zaměstnancem úřadu i externím poradcem. Podobnou roli mají bouwmeesteři ve Flandrech a v Bruselu nebo městský architekt v Kodani.
Poradní sbor. Rakouská města od roku 1983, kdy začal Salcburk, zřizují poradní sbory pro architekturu (Gestaltungsbeirat). Ve Welsu je tvoří tři architekti z jiných měst, kteří nesmí mít v místě zakázky a každý rok se jeden z nich vymění. Mnichov má komisi pro podobu města, jejíž jednání jsou veřejná, Curych Baukollegium.
Odborný šéf úřadu. V Německu volí zastupitelstvo do vedení města odborníka na stavební rozvoj (Stadtbaurat), který řídí plánování a stavební úřad.

Ve všech modelech platí totéž: městský architekt radí, koordinuje a hlídá kvalitu. Rozhoduje vždy volená samospráva.

Co městský architekt dělá

Z evropské praxe vychází šest úkolů:

Formuluje agendu. Pojmenovává, co obec potřebuje, kde jsou problémy a hodnoty území a jaké jsou priority.
Připravuje zadání. Před každou investicí pomáhá ujasnit, co má stavba nebo veřejné prostranství řešit, a zapsat to jako závazné zadání.
Doporučuje způsob výběru projektanta. Kdy soutěž, kdy jednací řízení, jaká kritéria kvality. Účastní se porot.
Posuzuje projekty. Včas, ideálně už ve fázi záměru, a podle jasných kritérií.
Koordinuje. Propojuje odbory úřadu, investory, správce sítí a další instituce.
Vysvětluje. Pomáhá vést dialog s obyvateli a dává zastupitelstvu podklady, které lze obhájit.

Co městský architekt nedělá

Stejně důležité je, co do role nepatří:

Neprojektuje pro obec, pro kterou posuzuje. Jinak by posuzoval vlastní práci.
Nerozhoduje. Doporučuje, rozhodnutí patří radě a zastupitelstvu.
Nenahrazuje stavební úřad. Kvalita se řeší před povolováním, ne místo něj.

Kdy funkce funguje

Zahraniční zkušenosti i české debaty se shodují na několika podmínkách. Nizozemská vládní studie doporučuje při jmenování písemně stanovit:

náplň a pravomoci,
funkční období,
vztah k úřadu, radě a zastupitelstvu,
rozpočet na podklady a studie.

Rakouské sbory přidávají pravidla střetu zájmů a zapojení už ve fázi záměru. Mnichov ukazuje, že veřejná jednání posilují důvěru. Česká odborná literatura upozorňuje, že jmenování architekta samo o sobě kvalitu prostředí nezlepší. Rozhoduje, jak s jeho doporučeními obec pracuje.

Menší obce: odborná podpora podle potřeby

Funkci městského architekta nejlépe zastane člověk, který dobře zná dané místo a s obcí spolupracuje dlouhodobě. Zná historii území, lidi, rozpracované záměry i souvislosti, které nejsou v žádném podkladu. To je hlavní hodnota této funkce a důvod, proč ji zahraniční města obsazují na několik let.

Většina menších českých obcí ale městského architekta nemá a nemůže financovat celý útvar. I bez něj může obec u jednotlivých investic využít externí odbornou podporu. Typicky jde o:

analýzu místa před investicí,
přípravu zadání studie nebo projektu,
doporučení způsobu výběru projektanta a účast v porotě,
odborný posudek záměru nebo projektu,
konzultace pro radu a zastupitelstvo.

Obce, které městského architekta mají, zase často potřebují posílit kapacitu u větších úloh: při přípravě a zadávání zakázek nebo při zpracování odborných analýz.

Doporučení pro obce

Pojmenujte, kdo hájí kvalitu na straně obce. I malá obec potřebuje někoho, kdo se na investice dívá odborně a v souvislostech.
Zapojte odborníka na začátku. Největší vliv na výsledek má zadání, ne korektury hotového projektu.
Stanovte roli písemně. Rozsah, pravidla střetu zájmů a způsob předávání doporučení radě a zastupitelstvu.
Oddělte posuzování od projektování. Kdo obci radí, by pro ni v téže věci neměl projektovat.
Kde to jde, stavte na dlouhodobé spolupráci. Městský architekt, který obec zná, je nejcennější. Kde funkce chybí, využijte odbornou podporu u jednotlivých úkolů s jasným zadáním.

Jak pracuje KvalitaMísta

KvalitaMísta městského architekta nenahrazuje. Obcím, které tuto funkci nemají zřízenou, poskytujeme odbornou podporu u konkrétních úkolů v rozsahu, který potřebují: analýzy místa, přípravu zadání, doporučení způsobu výběru projektanta nebo posouzení záměru. Obcím a městským architektům, kteří už působí, pomáháme s přípravou a zadáváním zakázek a se zpracováním odborných analýz místa.

Charakter spolupráce domlouváme s každou obcí podle konkrétního zadání a na jejím začátku jasně určíme svou roli:

Nezávislý odborný poradce. Zpracujeme analýzy místa, pomůžeme připravit zadání a provedeme obec přípravou investičního záměru až po výběr projektanta. V této roli zůstáváme na straně obce a nenavrhujeme.
Projektant. Pokud obec zadá konkrétní projekční úkol, zpracujeme jej jako architektonická kancelář se vším, co k tomu patří.

Obě role v téže věci nespojujeme. Kde obci radíme a posuzujeme, tam pro ni neprojektujeme.