4. 4. 2026 · Ing. et Ing. arch. Jiří Lukeš

Vídeň: bydlení jako součást místa

Vídeň dnes neřeší jen počet nových bytů, ale i to, jaká místa s nimi vznikají. Soutěže investorů, stavební skupiny a projekty jako Wohnprojekt Wien nebo Vancouver House ukazují, jak se kvalita bydlení dá zadat, ověřit a udržet. Řadu z těchto principů mohou použít i české obce.

Proč se dívat do Vídně

Vídeň je v Evropě často uváděna jako vzor dostupného bydlení. Město spravuje přes 220 000 obecních bytů, tedy téměř každý čtvrtý byt ve městě, a v obecním nebo dotovaném bydlení žije zhruba 60 % obyvatel. Tato čísla jsou výsledkem sta let soustavné politiky a české obce je nezkopírují.

Pro české obce je užitečnější něco jiného: jak Vídeň zadává, vybírá a ověřuje kvalitu. A také to, jak se během posledních dvaceti let změnilo, co Vídeň za kvalitní bydlení považuje. Už nejde jen o byt, ale o dům, jeho přízemí, společné prostory a vztah k ulici. Bydlení se plánuje jako součást místa.

Kvalita se vybírá v soutěži

Základním nástrojem je soutěž investorů, kterou od roku 1995 spravuje městský fond wohnfonds_wien. Na pozemek určený pro dotované bydlení se nehlásí jen investor s cenou, ale tým investora a architekta s konkrétním návrhem. Porota ho hodnotí podle čtyř pilířů:

  • ekonomika: náklady na pozemek, stavbu a výše nájemného,
  • sociální udržitelnost: použitelnost v běžném životě, společné prostory, bydlení pro různé skupiny,
  • architektura: vztah k městu, kvalita domu i bytu,
  • ekologie: energie, materiály, zeleň a otevřený prostor.

Vítěz získá pozemek i dotaci a zavazuje se k regulovanému nájemnému. Město tak předem říká, co chce, a investoři soutěží v tom, jak to nejlépe splní. V rámci programu Wohnbau-Offensive 2024+ má tímto způsobem vzniknout dalších 22 200 dotovaných bytů.

Od roku 2019 Vídeň znovu staví i nové obecní domy. První z nich, Barbara-Prammer-Hof ve Favoritenu, má 120 bytů s nájemným 7,50 €/m² včetně poplatků, bez kauce a na dobu neurčitou.

Barbara-Prammer-Hof, Favoriten (2019) · Investor: WIGEBA (Gesiba a Wiener Wohnen)
Barbara-Prammer-Hof, Favoriten (2019) · Investor: WIGEBA (Gesiba a Wiener Wohnen)Foto: Clemens Mosch

Od domu ke čtvrti

Druhý posun je v měřítku. Nové vídeňské čtvrti, například Seestadt Aspern, Sonnwendviertel nebo Biotope City Wienerberg, se neplánují jako soubor parcel. Nejdřív vzniká koncepce veřejného prostoru, dopravy a parteru, a teprve potom se vybírají domy.

V Seestadtu, který má 240 ha a počítá s více než 25 000 obyvateli, zůstává asi polovina plochy volná. Parter hlavní ulice je řízený jako jedno obchodní centrum, aby se v přízemí neobjevovaly prázdné výlohy. V Biotope City spolupracovalo sedm investorů na 950 bytech podle společné koncepce „město jako příroda“ se zelenými fasádami a společným otevřeným prostorem.

Pro menší obce z toho plyne praktický závěr. I jeden dům má být navržený s ohledem na ulici, přízemí a okolní veřejný prostor, ne jen jako soubor bytů.

Baugruppe: dům, který plánují jeho obyvatelé

Třetím trendem jsou stavební skupiny, německy Baugruppen. Budoucí obyvatelé se sdruží dřív, než dům vznikne, a společně s architektem ho navrhují. Obvykle jde o domy s 6 až 60 byty. Mají menší soukromé byty a větší společné prostory a často jsou otevřené do sousedství.

V Rakousku jsou nejčastější tři modely. Dům vlastní nezisková bytová společnost a skupina si ho dlouhodobě pronajímá. Nebo dům vlastní sama skupina, nejčastěji jako spolek či družstvo. Případně si skupina byty rozdělí do osobního vlastnictví. Nejvíce se pro dostupné bydlení osvědčují první dva modely, protože byty zůstávají mimo trh.

Vídeň stavebním skupinám vyhrazuje pozemky v nových čtvrtích a vybírá je podle konceptu, ne podle ceny. Rakouská iniciativa Gemeinsam Bauen & Wohnen v roce 2025 shrnula, co mohou stavební skupiny přinést i menším obcím: soudržnější sousedství, méně aut, společné prostory, které slouží i okolí, a nižší náklady na bydlení. Obcím doporučuje poskytnout pozemek v právu stavby, financovat odbornou podporu skupin v počáteční fázi a zahrnout komunitní bydlení do strategie rozvoje.

Wohnprojekt Wien: dům jako součást čtvrti

Příkladem tohoto přístupu je Wohnprojekt Wien v nové čtvrti Nordbahnviertel. Dům navrhla kancelář einszueins architektur, stavebníkem byla nezisková společnost Schwarzatal a obyvatelé se do něj nastěhovali v roce 2013. Má zhruba 40 bytů o velikosti 36 až 137 m² a žije v něm přibližně sto lidí.

Podstatné není, jak dům vypadá, ale jak funguje:

  • Sdílené prostory. Asi 700 m² společných ploch: kuchyně v přízemí, dílny, sál, knihovna, hostinské byty, střešní terasa a sauna.
  • Otevřený parter. Součástí domu je kavárna s obchodem Salon am Park, která slouží celé čtvrti, ne jen obyvatelům domu.
  • Mimo trh. Obyvatelé při nastěhování složí vratný vklad a pak platí měsíční poplatek kolem 10 €/m². Ten kryje splátku úvěru a fond oprav a nesleduje inflaci. Byty nelze prodat ani zdědit.
  • Společná správa. Dům se řídí sociokracií, rozhodnutí vznikají ve skupinách se svým rozpočtem a na základě souhlasu. Každý dospělý odpracuje pro dům 11 hodin měsíčně.
  • Méně aut. Dům má společný vozový park a kolárnu pro více než sto kol.

Wohnprojekt Wien ukazuje, že kvalitní místo nevzniká jen z architektury. Vzniká z kombinace domu, organizace obyvatel a vztahu k okolí. Je to zároveň projekt, jehož velikost odpovídá menšímu českému městu.

Wohnprojekt Wien, Nordbahnviertel (2013) · Investor: Schwarzatal pro stavební skupinu · Architekti: einszueins architektur
Wohnprojekt Wien, Nordbahnviertel (2013) · Investor: Schwarzatal pro stavební skupinu · Architekti: einszueins architekturFoto: www.einszueins.at

Podobně funguje například novější dům Gleis 21 ve čtvrti Sonnwendviertel od stejných architektů, který v roce 2022 získal cenu Nového evropského Bauhausu.

Gleis 21, Sonnwendviertel · Stavební skupina Gleis 21 · Architekti: einszueins architektur
Gleis 21, Sonnwendviertel · Stavební skupina Gleis 21 · Architekti: einszueins architekturFoto: www.einszueins.at

Atriové domy: rakouská tradice od 70. let

Komunitní bydlení není v Rakousku novinkou. Linecký architekt Fritz Matzinger navrhl v roce 1973 typ atriového domu, který vychází z uspořádání západoafrických vesnic. První dům postavil v roce 1975 se skupinou budoucích obyvatel v Leondingu u Lince pod názvem Les Palétuviers. Dva domy mají po osmi mezonetových bytech uspořádaných kolem atria se zasklenou střechou. Atrium slouží jako vstup do bytů i jako místo pro hry, oslavy a setkávání.

Atriový dům Les Palétuviers, Leonding (1975) · Architekt: Fritz Matzinger
Atriový dům Les Palétuviers, Leonding (1975) · Architekt: Fritz MatzingerFoto: matzinger.at

Princip je jednoduchý. Každý byt má malý soukromý venkovní prostor, ale cesta domů vede vždy přes společný dvůr. Kolem domu je velká společná zahrada a dva sousední domy často spojuje krytý bazén. Do roku 2014 Matzinger realizoval 36 takových domů, většinou bez developera, přímo se skupinami budoucích obyvatel. Podle jeho návrhů vznikly domy i v Německu, například pro bytové družstvo v berlínském Neuköllnu nebo v Drážďanech.

Matzingerovy domy ukazují, že komunitní bydlení nemusí být drahé ani složité. Stačí, když dispozice domu podporuje setkávání a obyvatelé se na návrhu podílejí od začátku. Původně byly domy určeny rodinám s dětmi. Podle Matzingera se ale hodí i pro mezigenerační soužití a pro stárnutí v domácím prostředí, protože sousedé jsou blízko.

Vancouver House: dotované bydlení ze dřeva

Zcela jiným příkladem je obytný soubor Vancouver House ve Waldrebengasse ve 22. okrese. Investorem je bytové družstvo Frieden a dům navrhla kancelář RLP Rüdiger Lainer + Partner. Projekt vzešel ze soutěže investorů v roce 2019, která se zaměřila na dřevostavbu a energetickou úspornost. První nájemníci se nastěhovali v lednu 2026. Název odkazuje na sesterský projekt Vienna House v kanadském Vancouveru, se kterým si obě města vyměňují zkušenosti. Kanadská agentura BC Housing projekt podrobně popsala v samostatné publikaci.

Soubor má 108 bytů ve třech čtyřpodlažních domech a mateřskou školu. Kombinuje běžné byty, menší levnější byty, byty pro samoživitele, asistované bydlení s nepřetržitou péčí a byty v programu Housing First pro lidi bez domova. Nájemník složí jednorázový příspěvek 60 €/m² a měsíčně platí 8,49 €/m² včetně daně a vody. Dvoupokojový byt o 65 m² tak stojí asi 550 € měsíčně. Na každý byt připadlo zhruba deset žádostí.

Vancouver House, Waldrebengasse, Vídeň (2026) · Investor: družstvo Frieden · Architekti: RLP Rüdiger Lainer + Partner
Vancouver House, Waldrebengasse, Vídeň (2026) · Investor: družstvo Frieden · Architekti: RLP Rüdiger Lainer + Partner

Pro obce je poučná hlavně historie stavby. Původní návrh počítal s nosnými stěnami z křížem lepeného dřeva a velkým rozponem 7,5 m, aby se byty daly v budoucnu přestavovat. Kvůli růstu cen a problémům v dodavatelském řetězci byl návrh upraven: obvodové stěny jsou z prefabrikovaných dřevěných panelů a rozpony se zmenšily na 4,5 až 5 m. Princip ale zůstal stejný, přestavitelné dispozice a dřevěné stropy přiznané ve všech místnostech. Systém navržený jako otevřený, kde lze měnit materiály podle aktuální ekonomiky, umožnil projekt dokončit bez ztráty kvality.

Stejně pečlivě je řešen i prostor mezi domy. Hřiště v přízemí sdílejí obyvatelé se školkou a odpoledne a o víkendech jsou otevřená ostatním dětem. Na střechách jsou společné terasy a záhony pro pěstování zeleniny. Deset míst v podzemních garážích je navrženo tak, aby se z nich dala udělat společenská místnost, pokud o ni obyvatelé budou mít zájem.

Tým projektu shrnul zkušenosti jednou větou: „Dům se vždy staví společně.“ Architektura, technické profese a investor mají spolupracovat od začátku, ne až v jednotlivých fázích.

Co si z Vídně mohou vzít české obce

České obce nemají vídeňský rozpočet ani její fond pozemků. Řadu principů ale mohou uplatnit i na jednom domě:

  1. Popsat kvalitu předem. Zadání má kromě ceny obsahovat i kritéria sociální, architektonická a ekologická, podobně jako vídeňské čtyři pilíře.
  2. Vybírat podle návrhu, ne jen podle nabídky. U obecních pozemků lze použít koncepční soutěž nebo právo stavby místo prodeje.
  3. Myslet na přízemí a okolí. Parter, hřiště, společná místnost nebo kavárna mění bytový dům v součást obce.
  4. Kombinovat skupiny obyvatel. Mladé rodiny, senioři a lidé s potřebou podpory mohou žít v jednom souboru, pokud je to promyšlené od začátku.
  5. Počítat se změnou. Konstrukce a dispozice, které lze upravit, prodlužují život domu a chrání investici obce.
  6. Otevřít cestu stavebním skupinám. Vyhrazený pozemek a odborná podpora v začátku mohou přinést další formu dostupného bydlení.

Závěr

Vídeňská zkušenost ukazuje, že dobré bydlení nezačíná výběrem dodavatele, ale formulací toho, co má dům pro místo udělat. Wohnprojekt Wien a Vancouver House jsou velmi rozdílné projekty, jeden komunitní a druhý dotovaný nájemní. Spojuje je to, že od začátku vědí, pro koho vznikají, jak budou fungovat a jaký vztah budou mít k okolí. Právě v této přípravě mohou české obce udělat nejvíc.

Zdroje

← Všechny články